Jednorožec/The unicorn

17. 08. 2008 | † 07. 12. 2010 | kód autora: Rfk

Lesem k potůčku už běží,

Potom v trávě vedle leží.

Je stříbrný tak krásný,

Svítí jako měsíc jasný.

Leží si a klidně sní,

Snad všechno kolem o něm ví.

Příroda kolem něj mu patří,

Než však slunce vyjít spatří.

Pak se zase musí skrýti,

Aby mohl dále žíti.

Když ho totiž lidé vidí,

On si myslí že se stydí.

Ale lidé na něj číhají,

A pak jen sítě padají.

Jednorožec je již lapen,

Lidé spěchají domů kvapem.

Musí se pochlubit co chytili,

Že to krásné zvíře zabili.

Nikdo ho tam nelituje,

Každý jenom povykuje.

Že jeho roh je vážně cenný,

Že druhý takový už není.

Mrtvý tady potom leží,

Jenom vítr trávou běží.

Já však mu věrnost slibuji,

Toho činu lidu moc lituji!

Poslední nádech mi zbyl,

Než odevzdám se do říše vil.

Potom spolu půjdeme v dál,

Tam jedině on bude můj král.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.